1) Všeobecná literatura – Kol. autorů: Základy muzejní konzervace. Muzeografické učení texty III. Brno 1989, 285 s. – Kotlík, P.: Stavební materiály historických objektů. Praha 1999, 112 s. – Kolektiv autorů: Chemie v práci konzervátora a restaurátora. Praha 1987, 256 s. – Kololektiv autorů: A-Z konzervátora. Bratislava 1982, 401 s. – Nikitin, M.K.-Meľnikova, E.P.: Chemie […]
Stručný přehled údržby větrného mlýna v Partutovicích, jak nám jej vlastními slovy předal majitel Jan Kandler. Dřevěné části Dřevěné části mlýna impregnuji a ošetřuji přípravky Karbolín extra a Boronit. První jmenovaný na vnější dřevěné části, druhý na vnitřní konstrukce a technologické části. a) šindelová střecha Používám Karbolín extra a aplikuji stříkačkou z plošiny každé čtyři […]
Praktické zkušenosti z dlouhodobé péče o větrný mlýn v Kuželově Toto téma je velice rozsáhlé a složité. Většinou se konzervací a údržbou materiálů zabývají celé knihy, my se však zaměříme na část, která nás nejvíce zajímá, a to údržba materiálů, které převažují na větrných mlýnech. Samozřejmě v krátkém příspěvku neprobereme všechny materiály, pouze ty nejčastěji […]
Při přípravě opravy dřevěné konstrukce je třeba v první řadě zjistit co nejpřesněji rozsah a způsob napadení, při zvýšené vlhkosti i zdroj a příčiny vnikání vlhkosti do konstrukcí. Dřevo může být ve stavbách poškozeno nejčastěji následujícími způsoby: 1. mechanické poškození (přetížení konstrukce, nebo špatná konstrukce, statická porucha souvisejících nosných konstrukcí, změny podloží s mělkými nebo […]
Interiér mlýnů je tvořen různorodým materiálem různého stáří. Péče o celý komplex je velice složitá a náročná. Pokud to jen jde, vyplatí se provádět kontrolu spojenou zároveň s běžnou údržbou častěji, než pak najednou opravovat polovinu stavby i s vybavením. Mnohé věci si sám majitel, pokud je alespoň trošku zručný, dovede udržovat sám. Ne na […]
Každý správný mlynář se snaží zachovat své zařízení v provozuschopném stavu co nejdéle, neboť tak mu velí odvěké zákony ekonomiky. Potkala jsem na svých cestách dřevěné mlýnské převody ze třetího, šestého a desátého století. Převody stále funkceschopné, i když dávno nepoužívané. Tyto moje cesty ale vedly pouští a utvrdily mne v jediném poznání – dřevo […]
Diagramové značky se používají při zjednodušeném zakreslení technologického vybavení ve mlýně do přehledného diagramu. • Diagramové značky známe v jednoduché podobě už z doby před první světovou válkou (např. Hudec 1908). • Uceleně je s vysvětlením publikoval nejspíš až Ing. František Tureček (Tureček, nedatováno, s. 2 až 4 – ovšem víme, že se jedná o […]
Výtah s referátu předneseném na semináři Vesnické technické objekty ve Vysokém Mýtě v říjnu 2007 Vývoj technologie vodních mlýnů je probrán v různých učebnicích a publikacích, naposledy ukázkově v knize p. Štěpána Dílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách. Větrné mlýny zatím zůstávaly jaksi mimo… Proto chci na několika příkladech ukázal, že i do […]
Terénní průzkum mlecích kamenů, první mlecí kameny našich mechanických mlýnech, nálezy pomůcek k překlápění běhounů, vybavení mlecích kamenů – spodků… K otázce prvních mlecích kamenů našich mechanických mlýnů Středověké mlecí kameny známe lépe z bohatších prostředí (např. kameny ze základů Karlova mostu z pol. 14. stol., hrad Vizmburk před r. 1446, hrad Pěčín), kde jejich […]
Nejčastěji jsou mlecí kameny používány v tzv. kamenném složení, které tvoří dva kameny – spodek a běhoun. Spodek (též ležák) je spodní, neotáčející se mlecí kámen, ve středu s kruhovým otvorem (ve spodní části upraveným čtyřhranným otvorem) k osazení kuželice, sloužící jako ložisko pro železí (svislá hřídel, která přenáší energii na běhoun). Běhoun je opatřený […]